Tak je sobota večer, no možná spíš noc, absolutní klídek, tak jsem si řekl, že po těch nudně vypadajících "profi" recenzích napíšu něco trochu míň vážnýho. Naštěstí nejsem Andrew, abych musel před napsáním nějakého článku, celou hru dohrávat. Mně totiž stačí všechno vidět jen zpola, a pak si vytvořím absolutně objektivní obraz o všem.
No, a teď si tedy sedím u televize, čumím na film a budu psát o Balls Up. Autorem je tuším Nick Harper, tedy tentýž člověk co vytvořil Ozone. A zatímco v Ozone se jednalo o dobře hratelnou 2D arkádu, tady to bude už trochu komplikovanější, protože tentokrát to je něco mezi Lemmingy a Pac manem (tak to podali i autoři článku v ST Formátu). Jak si takové spojení představit?
Takže, představ si, stojíš na nejvyšším mrakodrapu v New Yorku a díváš se dolů, nebo líp, vystoupil jsi až na vrchol Eiffelovy věže a díváš se kolem sebe, tedy spíš dolů . . .
Ahoj všem Shareware registrovačům, kdybyste se rozhodli zaregistrovat si Balls Up, pošlete 5 liber na adresu: Nick Harper
68 Adlington Road
Wilhslow
Cheshire
SK92BN
United Kingdom
Nick vám pošle i pár věciček.
Pokud můžete, zaregistrujte Balls Up, protože Nick uvažuje o přechodu na Macintoshe. Zkuste ho přesvědčit, že to v ST scéně není až tak špatné . . .
Teď mě ale napadá, že úplně nejlíp to půjde vysvětlit asi takhle. Letíš letadlem nad nějakým blíže neurčeným státem ve výšce tak 400 metrů. Díváš se dolů, kde je spousta zelené trávy, sem tam voda, občas i něco k sežrání apod. Po té zemi jezdí tvá malá, rádiem ovládaná koule valivka, někde ji snad i říkají Pac Mam, tuhle koulit tedy ovládáš rádiem. Bohužel při počítačové simulaci podobných akcí nebudeš mít rádio při ruce, takže ti musí stačit myš. A jelikož myš žádné rádiové spojení taky nemá, budeš na ni své příkazy křičet, no, křičet po jejím, tedy bajtech a bitech. Prostě si vybereš směr či akci, kterou má tvá koule udělat. A už se jede.
V herním systému je dalších pár zajímavostí týkajících se např. limitu na jedno kolu, pokládání ikon na obrazovku, scrolování nahoru a dolů apod. Celkově je však celé ovládání v podstatě standardní.
Grafika má opět poměrně podobný ráz jako právě v Ozone, tj. roztomilá, jednoduchá a pěkná. Animace vypadá obdobně. V žádné z těchto oblastí prostě Nick Harper opět nezklamal.
Hudba není nijak zvláštní, ale atmosféru klasické hry pro ATARI ST dokresluje naprosto dostatečně. Efekty zde nejsou.
Takže, jak jste určitě odhadli, Balls Up asi na Falconech ani TT nerozjedete. Pokud ovšem máte ST/STE, chcete se bavit, uklidnit se a přitom nezatěžovat hlavu zbytečnýma manuálama, kecama o hratelnosti, složitosti a zajímavosti dalších her, neměli jste číst ani tuto recenzi, ale prostě jen hrát. Have a fun.
HEAD