V poslední době se začíná objevovat čím dál tím více majitelů modemů, protože jejich cena v nejzákladnější verzi klesla dokonce pod tisíci korunu. A to je cena, kterou si většina z nás může dovolit. Já (HEAD) vlastním a používám poměrně často modem už asi 1 rok, takže se s vámi podělím o své, ne příliš veliké, ale doufám, že alespoň nějakým způsobem užitečné, informace.
Slovo modem vzniklo spojením začátečních písmen dvou slov. Jsou to slova modulace a demodulace. Modulace provádí převod dat (0-255) na určitou frekvenci tak, aby byla slyšitelná pro druhý modem, který zase provádí demodulaci, tedy opačnou akci, kdy převádí určitý tón na data. Frekvence ani podrobné technické popisy neuvádím, protože si je přesně nepamatuji, ani na ně nejsem odborník.
Rychlosti modemů byly dříve vzhledem k dnešním výkonům opravdu směšné, bylo to 300, 1200 a až poté dnes u nás nejčastěji používaných 2400 bd. 1 bs se rovná 1 bitu za sec, což znamená, že pokud máte například modem 2400 bd, mohli byste teoreticky přenášet 300 byte/sec, tato hodnota však vzhledem k používaným protokolům, které musí nějakým způsobem zajistit kontrolu správnosti dat přenášených souborů, nedosahuje většinou více než 250 byte/sec s modemem 2400 bd.
Zajímavé je, že ještě před pěti lety stál modem 2400 bd kolem 10 000 Kč, tedy cenu, za niž si dnes pořídíte opravdu značkový modem s rychlostí minimálně 16 800 bd. Nutno připomenout, že od té doby se také průměrná velikost přenášených informací zvětšila, alespoň 15x, takže zas takový přínos to vlastně není.
Když nad tím tak zauvažujeme, musíme si přiznat, že v době ATARI 800 rychlost 300, 1200 bd opravdu stačila. Bohužel časy se mění a ani 28800 bd, které dnes znamenají vrchol u seriově vyráběných modemů, zdaleka nestačí.
Většina modemů používá různé opravné protokoly, které by měly zajistit jejich funkčnost i na méně kvalitních linkách. Osobně mohu říci, že kvalita linky hraje v případě naší republiky opravdu stěžejní roli. Já mám například modem bez jákehokoliv opravného protokolu a celkem v pohodě se dovolám v noci i do Prahy, narozdíl od NEDa, který musel modemování prostě vzdát po 14 dnech užívání, protože jeho linka padala nejpozději po 10 minutách.
Opravné protokoly jsou MNP 1-5 a V.32,V.42, dále jsou to různé firemní protokoly. Zda je jejich zapojení na vašem modemu možné se dozvíte z příručky, kterou byste ke každému modemu měli dostat spolu s ověřením o homologaci pro naše linky.
Nutno říci, že i když váš modem používá například firemní protokol HST firmy HAYES, tak tento vylepšený způsob přenosu souborů může být použit pouze v případě, že na druhé straně (BBS, mailer) je taktéž stroj této značky. Každá renomovanější firma používá kromě standardních V32,V42 také své vlastní, nějakým způsobem vylepšené, způsoby komunikace.
To byla trocha historie a současnosti, teď si raději řekněme, na co nám vlastně ta krabička, kterou máme někde poblíž počítače, může být.
Hlavním využitím modemů u nás je stahování a posílání souborů na BBS. Zkratka pocházející z anglického názvu Bulletin Board System, označuje v podstatě jednu telefonní linku, na jejímž konci je připojen modem obsluhovaný počítačem s programem, který každému, kdo zavolá, umožní po zadání passwordu, ten si vymyslíte při prvním zavolaní, prohlížet seznamy souborů, FIDO konferencí či statistiky celé BBS.
Nejdůležitějším příkazem každého modemu je ATD, na našich linkách je nutné ještě přidat písmeno P, protože způsob vytáčení čísel v ČR je prozatím pulsní, narozdíl od vyspělých zahraničních států, kde se pracuje již s digitalním vytáčením čísel.
Takže pokud chcete někam zavolat, tak pustíte svůj modem a napíšete ATDP24228640, pokud bydlíte v Praze, měli byste se dovolat na ATOS BBS, která je jednou z nejuniverzálnějších a také nejlépe zásobovaných ST BBS v ČR.
Druhým poměrně důležitým příkazem je ATZ, kterým se inicializuje modem, pokud se po zadání a odeslání tohoto příkazu neobjeví nápis OK nebo 0.
Všechny ostatní příkazy jsou pro mě zanedbatelné, ale pokud by o ně byl zájem, mohl bych je v příštím čísle vypsat. Ostatně podrobnější článek o této tématice je v Alertu z února 94, zde se také dočtete o programu pro modemování Connect.
Ano, už jsem to slovo před chvíli napsal. Connect je sharewarový program (recenze byla i v Narsilu) určený pro modemování na Atari ST/STE/TT/Falcon. Tento program vám umožní mnohokrát zjednodušit práci při užívání modemu. Zautomatizovat funkce jako volání čísel, zjednodušit Download (stáhnutí souboru z BBS) a Upload (poslání souboru na BBS).
Další možností využití modemů v našem státě je využívání FIDONETu, což je 'celosvětová' amaterská síť, která vám umožní komunikovat s lidmi po celém světě. Bohužel chtít poslat nějakou zprávu do zahraničí je poněkud naivní, protože když například od nás pošlete dopis dále než do Německa, můžete si být na 50% jisti, že dopis ani nedorazí k adresátovi. Tyto problémy s FIDONETem jsou občas i při posílání pošty po našem státě, ale protože je celá tato síť a připojení na ni zcela zdarma, není důvod, proč se zlobit.
Další službou FIDONETu, která je dokonce připojená na většinu BBS přímo, jsou tzv. Echokonference. V nich si můžete se svými modemovými přáteli pokecat o sportu, hudbě, programování, hrách apod.
Jak získat adresu ve FIDONETu?
Jedná se o poměrně jednoduchou akci, stačí, když si získáte příslušný software pro stahování a editování pošty. Dali jsme jej na pracovní disk do Public Sectoru PD998. Potom si ho musíte správně nakonfigurovat, což bude patrně největším problémem, protože i mně to trvalo asi 8 hodin, než jsem svůj Point (označení pro jednu adresu podřízenou určité BBS, tj. uzlu) nakofiguroval tak, aby zhruba fungoval. Pak jen zbývá najít si tu nejbližší BBS, a poprosit sysopa, pokud je tedy k FIDONETu připojen, aby vás připojil jako Point, on vám řekne vaši adresu a tu musíte poté vepsat právě do konfiguračních souborů programů na PD998.
Co je na tom vlastně tak složitého?
Jedná se o několik programů (jmenovitě terminal, message editor, mailer, nějaký archivační program). Každý tento program byl samostatně naprogramován, a přesto musí spolu navzájem spolupracovat. A někdy je opravdu obtížné toto sladění zajistit.
Než se pustíte do modemování, uvědomte si prosím, že telefonování je, zvláště u nás, velmi drahou záležitostí, proto si budete muset zvyknout na minimálně o 50% vyšší účty za telefonování. Dále se připravte na období, kdy budete chtít vyzkoušet všechny BBS, které jsou přístupné ve vašem městě (zvláštně ve vetších městěch vás čeká opravdu hodně práce ;-). Tehdy nebudete příliš jevit zájem o okolí, tak na to připravte všechny vaše bližní, protože pokud se vám to nepodaří, může váš život skončit katastrofou (vyhnání z domu, zákaz telefonování apod.). Také se připravte, pokud žijete s rodiči, na hádky o výši telefonního účtu. Časem všechny tyto problémy jaksi otupí, až nakonec vše pomine, nadšení vyprchá, zůstane vám další, poměrně dobře použitelné zařízení pro vaše výpravy za softwarem. Tady bych vás chtěl poprosit, pokud najdete kdekoliv, jakýkoliv alespoň trochu zajímavý program, hru, demo, které nejsou v našem Public Sectoru (POZOR! máme zájem pouze o shareware a freeware), pak nám ho prosím zašlete, výměnou za něj si vyberte nějaký disk u nás. Děkujeme.
HEAD
Teď vám ještě přiložíme seznam některých ATARI BBS u nás.
ATOS BBS 2-24228640, provozní hodiny 19:00-8:00
Sysop: Luboš Rampa, město Praha
JOY BBS 67-600375, provozní hodiny celý den
Sysop: Petr Stehlík, město Zlín
RST Communications BBS 19-227944, provozní hodiny celý den
Sysop: bratři Skřivánkove, město Plzeň
Samozřejmě pokud voláte ve městě, které je uvedeno u BBS, nemusíte volat z předvolávkou. Seznamy ostatních ATARI BBS se dozvíte na kterékoliv BBS. Měl by být uveden v souboru BBS_CSK.
Poslední věc, kterou vám chci říci, že v Brně sice není ATARI BBS, ale na DTP Center je alespoň Atari oblast, takže číslo na ni je 5-41210571. A má FIDONET adresa je Karel Rous on 2:421/16.11