Tak je to zase tady, musím opět psát recenzi na typ hry, který mě vůbec nikdy nijak zvlášť nepřitahoval, ale co, s chutí do toho a půl je hotovo. Prosím dejte mi půl hodiny a vyjádřím se, teď odcházím testovat . . .
Uplynula nějaká ta hodina, Ween jsem si zahrál a mohu říci, že už skutečně vím, o čem psát. Opravdu to nedopadne jako u Black Sect, protože během hraní jsem prolomil hráz tzv. nemožné složité a trapné první místnosti a dostal se až tak do 1/20 hry, tím chci říci, že opravdu nemůžete čekat recenzi od 100 procentně zasvěceného borce, který takové hry dohrává na jedno posezení, ale spíše od člověka, který v této oblasti hrál bez manuálu nanejvýš hru Gobliiins a i tam skončil asi ve 3 levelu (na víc nebyl tehdy čas, HEAD).
Scénář WEENa by mohl opravdu pasovat jak k otřelé střílečce, dungeonu či další verzi Barbariana. Bylo jedno království, tam byl čarodějem tvůj otec, ten zavřel jiného čaroděje na věky do kobky. Zlý čaroděj, rozuměj ne tvůj otec, se osvobodil a ty jako hlavní postava celé hry ho musíš opět porazit. Ano, dalo by se to napsat daleko působivěji, ale proč, když se podobná story tak často opakuje, že?
Jak začínalo první WEENovo dobrodružství se mnou? Vzal jsem měděnou kouli, hned potom se mi zjevil můj pomocník, který mi vždy, když uzná za vhodné, poradí. Pak jsem začal chodit po lokaci o velikost právě tří místností a tam kombinoval různé možnosti. Rozbil jsem hamletovu lebku, sebral prsten, potkal svého přítele vampíra, jenž se živí nejraději jahodami. Odlil klíč ze zlata, vstoupil do podzemí (pozor, to už je druhá lokace) a pořád dál a dál.
Právě rozdělování hry do lokací mě přivedlo na myšlenku, že autoři, kteří mimo jiné vyrobili i hry Goblins I-III, nejen převzali nápad z rozdělením hry na jednotlivé části z Goblinů, ale snad celého WEENa programovali i ve stejném jazyku. Grafika sice není zdaleka tak humorná jako v dříve vyrobeném dílku, zato však oplývá suchým humorem, patrně velmi blízkým celému týmu Coctel Vision. Příkladem mohou být dialogy vampíra ve stylu: 'U mých zubů, pořád nic k snědku'. Obrázky koster s názornou animací prolézajících červů skrze ně nebo například krysy zastrašující všechny okolo. Lebkami a kostrami je všude jen poseto. Zvuky byly opět zvládnuty na jedničku, zvláště hořící oheň, chichotající se kostry apod.
Ano, řadě z vás se WEEN dostal do rukou již asi před rokem, ale to byla bohužel francouzská verze a tou se u nás může bavit pouze málo početné hejno francouzsky rozumících podivínů, jelikož na dialozích zde záleží alespoň o 50 procent více než u Gobliiinů a ti byli stejně v Angličtině. A ten WEEN, kterého hraji, používá taktéž anglický jazyk, takže to celkem ujde.
Nápad celé hry se jako u každé dobré adventure opět opakuje, takže zde patrně nelze opravdu nalézt nic nového. Zato zpracování se může pyšnit známkou Narsil Hit s níž celá tato hra vstupuje k nám a já osobně doufám, že se brzy prosadí i v TOPech.
PRO:
Výborná grafika, zvuk, suchý humor
PROTI:
Někdy člověk nepříjemně zakysne
POROVNÁNÍ:
Gobliiins - víc zábavy, méně propracovaná grafika
Gobliins - strašně pomalé nahrávání
Fascination - příliš složité, nuda
KONFIGURACE:
Možná 512 kB RAM, ST, Color Monitor, Myš, 3 DS
HEAD