Jeho tělo bylo v naprosté koordinaci. Oči měl upřené na mírně se třesoucí barevnou obrazovku. V levé ruce třímal rukovět velkého joysticku. Jeho pravá ruka lehce klouzala myší po podložce a občas prudce stiskla tlačítko. V potemnělé místnosti bylo slyšet jednoduchou melodii, která se mísila se směsicí výstřelů a výbuchů. Ano, byl to on a hrál hru SDI od SEGY.
Jak jste již jistě pochopili, čtete recenzi na novou střílečku od známeho výrobce her a konzolí SDI. Jedná se o pařku, která mi už dlouho chyběla. Již fakt, že při hře používáme hned dvou končetin a dvou vstupních zařízení (myš, joystick), svědčí o herní extázi, která s hrou musí bezpodmínečně přijít také. Hra nemá žádný bombastický úvod, pouze jeden statický obrázek doprovázený kvalitním soundtrackem. Poté, co si vyberete počet hráču (jeden nebo dva), se ocitáte ve hře samotné. Princip hry je zcela jednoduchý a myšlenka žadná. Raketoplán vysadí bojovou družici v určité části vesmíru. Vaším úkolem je zničit pomocí této družice vše, co se dá. A tím mne hra právě zaujala. Vaše družice si letí vpravo, střílí a střílí. V pozadí vidíme pěkně prokreslenou grafiku s planetami, hvězdami a meteority. Nepřátelé jsou prokresleni rovněž velice pěkně, můžeme potkat různé ufony, nepřátelské družice a různé další formy nepřátelských objektů.
Jak jsem již napsal, SDI je po grafické stránce povedené dílko. Snad by se hře v této oblasti dalo ještě vytknout občasné zpomalení při velkém množství objektů na obrazovce. Po stránce zvukové je hra také velice zdařená. V každém levelu hraje jiná hudba. I když se jedná o čipovku, je velice nápaditá a dá se poslouchat. Zvukové efekty, tedy střílení a výbuchy, jsou zvládnuty dostatečně. Hra vás určitě nezaujme svou myšlenkou, vždyť žadnou nemá, nebo jsem ji ještě nenašel. Po SDI sáhnete tehdy, když se potřebujete pořádně odreagovat po všech těch dungeonech a jiných zbytečnostech.
NED