S pojmem nedohratelný adventure si již od roku 1991 spojuji firmu Lankhor. Tehdy, ve zlaté době ST, jsem poprvé spatřil hru Maupiti Island. Všichni hráči z ní byli asi tak dva tři dny u vytržení. Grafika, zvuk, zpracování, vše na perfektní úrovni. Jazykem byla angličtina. Po vystřízlivění, které trvalo u některých hráčů dva dny, jiných týden a u tvrďáků nepřišlo ještě dnes, všichni svorně uznali, že se jedná o dílko prakticky nedohratelné.
Proč vám říkám o tak dávné minulosti, kdy ještě ani Narsil neexistoval? ŕešení je jednoduché, Lankhor opět přišel s novým adventure. Po sérii svých Vroomů je tady další hra s velmi pěknou grafikou, perfektním zvukem i zpracováním a předpokládám, že i s podobnou obtížností. Rozdíl je v tom, že dnes se píše rok 1994, ST už neprožívá herní boom a jazykem je tentokrát frncoužština. Bezpochyby přijde brzy i anglická verze, ale prozatím . . .
O co jde tentokrát? Stala se opět děsivá vražda, jejímž pachatelem byl některý ze členů Temné Sekty. Místo ani datum jejího vzniku zůstává utajeno. Od dubna minulého roku se však konají její pravidelná shromáždění za úplňku na starém městském hřbitově.
Hlavní hrdina se zase vydává, aby tuto vraždu vyšetřil a pomocí moderních detektivních metod určil pachatele. Musí se všude ptát, vše prohledat, nakouknout do každé skulinky a najít dostatek důkazů, aby si byl jist. Dalo by se říci, že v kostce jsem vystihl celou podstatu děje hry Black Sect. Nic bližšího k samotnému ději vám řici nemohu, protože se jedná o recenzi a především také z důvodu mé velmi nízké schopnosti hrát adventure. Osobně předpokládám, že nyní čtou recenzi především zavylý hráči tohoto typu her a možná i zcela nepokrytě kroutí hlavou, co tady píšu za hlouposti, ale bohužel v redakci jsem prozatím nenašel ani jednoho hráče těchto her (nebo snad ano, ohlaste se, HEAD), tak stále čekám na takového člověka, který by byl schopen tuto pozici zaujmout, proto mě prosím omluvte.
Teď však raději k technickému zpracování. Stačí, abyste si představili o tři roky mladší Maupiti Island a vidíte Black Sect. Kdo neviděl ani jednu z těchto skvělých adventure, tak bude při prvním spuštení opravdu mile překvapen.
Odstínování barev a zpracování jednotlivých obrázků jsem na této úrovni viděl snad jen u Defender of the Crown. Od té doby bylo vždy vše horší. Snad jedině tyto dvě hry mohu prohlásit za graficky lepší. Zvukové efekty autoři asi upravovali v nějakém nahrávacím studiu, protože tak čistě znějící pískaní ptáků, šumení vody, foukání vítru jsem slyšel poprvé.
Chodících postav se pravděpodobně nedočkáte, jediná kterou můžete spatřit, je v intru. Zato vidět na počítači tekoucí řeku, štěkajícího psa, krkavce ozobavajícího lebku se vám asi podaří. Co uvidíte dál vám bohužel neřeknu, jelikož tak daleko mé kroky nedošli.
Soundtrack celé hry by si patrně zasloužil, aby ho nějaké nahravací studio převedlo na CD a prodávalo za težké peníze. Prostě bych ho nazval dokonalou filmovou hudbou, ale na druhou stranu to je věc názoru.
Co k tomu říci závěrem. Není pravdou, že by dnes nikdo nebyl schopen vyrobit na ST tak dobrý adventure jako na PC. Problémem je ochota programátorských týmu takovou práci dělat. A abych se přiznal, při tak vysoké hladině pirátství se nemůžeme divit, že těchto nadšenců již příliš nenajdeme. Proč by nás to však mělo znervózňovat právě teď, když se bavíme o tak perfektní nově vzniklé hře, opravdu nevím.
PRO:
Výborná grafika i zvuky. Dobré zpracování a intro.
PROTI:
Svým způsobem velmi podobné Maupiti Island
POROVNÁNÍ:
Maupiti Island - chybělo intro, jinak stejně dobré
B.A.T. - dobově starší, grafikou horší
B.A.T. II - ještě o trošičku horší zvuky, jinak taky bezva
KONGIGURACE:
512 kB RAM (na 99 procent), Color Monitor, ATARI ST/STE, myš
HEAD