Ta slova z nadpisu vám vlastnoručně napsal programátor celého systému Narsilu. ŕíkejme mu pracovně třeba Silly Boy. Proč se vlastně Silly Boy a zbytek redakce s ním omlouvá?
Možná už to víte, ale pro jistotu vám to řeknu. V minulém čísle jsme slíbili, že třetí číslo Narsilu vyjde kolem 20. ledna. Dnes je 24. ledna a já teprve dopisuji tento omluvný článek.
Co se vlastně stalo?
Normální časopis má problémy s tiskárnou a my zase s programovacími jazyky.
Když už to vypadalo, že je vše hotovo (články byly dopsány, hudby i obrázky vytaženy), tak nás zradil právě editační program Narsilu.
Kdo za to nese vinu?
Silly Boy, jasně. Asi kolem 15. ledna nám dal program, abychom mohli začít dávat články dohromady.
Nelenili jsme a započali spojování. Pečlivě články uložili na disk, ale co se nestalo. Po opětovném nahrátí někde chyběli barevné čtverce, jinde zase hudba, občas se to celé zesypalo atd.
Program se tedy vrátil opět k Silly Boyovi s mírnými nadávkami. Když se po pěti hodinách bezvědomí probudil přivázali jsme ho k židli a musel opravovat. Po několika dnech práce systém dokončil, tak nám nezbývalo nic jiného než ho opět propustit. Za odměnu si směl do dnešního Narsilu napsat i článek a umístit vyobrazení svého programátorského nadšení. Kde oboje máte hledat vám neřeknu, ale ujištuji vás, že jsme našemu kódérovi dali maximum volnosti (No tou myší doprava a teď stiskni tlačítko, to snad víš, však jsi to sám vymýšlel. Žádné zbrklé pohyby, nebo . . .)
P.S. Od příště možná zavedeme rubriku, kde uvedeme interview s nějakým programátorem, hudebníkem, grafikem.