Toto zamyšlení se bude týkat ceny her na trhu a vysvětlení, proč hry stojí tolik, co stojí. Celý článek je volně přeložen podle PC FORMÁTU ze srpna 93. Jedná se v podstatě i o srovnání cen na jiných počítačích, a proto jsme se ho rozhodli zařadit do dnešního Narsilu. Domníváme se totiž, že každý by měl vědět, za co platí a proč za to platí tolik. Promiňte prosím uvádění cen v dolarech a librách, ale věříme ve vaši schopnost přepočítat sumy na české koruny podle právě aktuálního kurzu. A jestliže si chcete zahraniční hru koupit u nás, pak si můžete být jisti, že i tuzemské distribuční společnosti určují ceny podobným způsobem.
Richard Longhurst a Paul Pettengale provedli cenovou studii u her pro IBM PC a kladou si otázku:'Neplatíme za hry pro IBM PC více, než bychom měli?'
Všechno stojí příliš moc a každý by chtěl, aby věci, které kupuje, byly levnější. To je životní pravda. Jestli zaplatíš 20p (p jako penny) za salát v Sainsbury, 2 libry za poslední CD Cure, 20 liber za hi-fi u Dixona, nebo 150 liber za nové ATARI 1040 STFM (taky jsem si do toho výčtu musel něco připojit,ne?). Je to cynická doba, ve které známe cenu všeho, ale hodnotu ničeho. Ať koupíš nejnovější CD, nebo poslední PC hru, je těžké odhadnout, jak moc zábavy si užiješ.
Hlavním problémem však je cena. Při koupi nového CD zaplatíš 8.99 libry a navíc mnohem méně riskuješ, jelikož už jsi určitě nějaké písničky slyšel v rádiu. Možná není vhodné porovnávat hry s deskami, tak tedy přejděme na jiný způsob zábavy. Koupíš-li si například knihu či videokazetu, tak tě přijde na 5-15 liber. Ovšem knihu si přečteš jednou, možná dvakrát. No a kazetu vidíš asi 2-5 krát. Nejjednoduší asi bude srovnávat hry podle hodin zábavy, které vám poskytne. Statisticky je spočítano, že u adventure stráví člověk v průměru něco mezi 20-40 hodinami, simulátor či střílečku můžeš hrát buď 10, 20, ale i 100 hodin.
Proč by měl tedy člověk za tento druh zábavy platit mnohem více než za jiné druhy domácí zábavy (video,kniha,CD)? Zde tedy přinášíme 10 základních příčin, které softwareoví producenti uvádějí jako důvody vysoké ceny.
1. Vývojové náklady jsou obrovské
Peter Molyneux, joint managing director (dá se to přeložit asi jako spojovací řídící ředitel, prostě ten, kdo celý projekt řídí a dává dohromady) z Bullfrogu je potřeba vždy v těžkém konci vývoje hry. On ví přesně náklady na výrobu hry, tak musí hájit zapáchající vysoké ceny, proto taky je pěkný zpustlík, co se týče vytváření cen:'Musím říci, že jestliže by peněz, které dostaneme za hru, bylo méně, nemohli bychom produkovat hry jako Syndicate. Musíme mít slušný úspěch, abychom mohli produkovat další hry.'
Tak přesně, kolik stojí vyprodukovat PC hru 12 megabajtové technologie s vysokým VGA rozlišením a digitalizovanými zvuky? 'Zabere to tři roky výroby, během kterých na projektu pracuje něco mezi 3 a 7 lidmi. Vyprodukování takovéto hry stojí asi 200,000-250,000 liber. Ty peníze musíme nějak dostat zpátky, ale pravdou je, že knihy stojí 4.95 libry, video kazety 12.99 libry a desky okolo desíti.
Ano, vývoj her stojí zajisté hodně, tak si srovnáme cenu Syndicate s jinými tituly. Strike Commander stál 1,500,000$ a tři roky práce, the 7th Guest (sedmý host, doufám, že předcházející díly byly:první host, druhý host atd. pozn. red.) 1,000,000$ a tři roky práce. Tyto ceny však blednou do bezvýznamnosti, když je srovnáme s cenami filmů. Například film Jurrasic Parc stál kolem 60 milionů dolarů, sám Spielberg dostal 20 milionů na produkci černobílého filmu z prostředí koncentračních táborů v Polsku. Výrobci filmů mají mnohem vyšší výrobní náklady, ale chodí na ně miliony lidí, a tak mohou být lístky, videokazety levné. Byli bychom rádi, kdyby to stejné potkalo hry.
2. Her se prodá málo, a proto je musí producenti zatížit vysokými cenami
Určitě jsou vysoké ceny ten pravý důvod, proč se prodá tak málo kopií? Jedná se o patovou situaci. Bylo by snad řešením pokusit se snížit cenu nové hry pod 20 liber? Gerry Berkley, manager počítačových her v HMV, říká: 'Velikost trhu je omezena vysokými cenami. Teď by se ale měla uživatelská základna zvýšit, potřebujeme zvýšit počet řádně nakupujících s cenou mezi 19.99 a 29.99 librami.'
Dnes už jsou lidé připraveni si nějakou hru koupit, ale pouze za rozumnou cenu. U PC her není neobvyklá nástupní cena okolo 40 liber. Po roce bývá tatáž hra nabízena jako budget za 10 liber (výraz pro cenové podřadné hry pozn. red.), nebo může být nabízena v balíku tří her za 35 liber. Například Virgin prodával Shuttle v květnu 92 za 45.99 liber, Dune II v červnu 92 stál 35.99 a Lure of Temptress v květnu 92 taktéž 35.99 liber. Všechny tři hry byly umístěny v balíku, který stál v dubnu roku 1993 asi 35.99 libry. Tato skutečnost vyvrací mnohé z argumentů vydavatelů her, které se snažily dokázat, že není možné prodat hru okolo 10 liber a vydělat přitom dost peněz.
3. Hry přicházejí na HD discích s kvalitními manuály a ceny na marketing stoupají
Dosud byla řeč pouze o fyzických cenách při vývoji her, jako jsou ceny disků, manálů, 'dárečků' a bizardně tvarovanými obaly. To všechno musí být zaplaceno tvými penězi. Avšak software house platí také reklamy v magazínech, zajištují, aby bylo zboží na skladě a něco jde také do administrativy. Vydavatelé bývají neochotní dávat kompletní rozpis, kam jdou peníze, které člověk zaplatí, protože tvrdí, že tyto citlivé informace by mohly užít jejich konkurenti. A proto se omlouvají, že tě drží v nevědomosti, ale jeden z hlavních PC vydavatelů, který si nepřeje být jmenován, nám prozradil tyto informace, které můžeš spatřit na jednom z obrázků.
Můžeme přijmout, když hra zabírající 10 HD disket stojí hodně, ale co se stane když je CD ROM věrně napodobí? Jedno CD stojí méně, než obyčejný disk, ale vejde se na něj 500x více informací. Můžeme tedy předpokládat, že cena CD her bude nižší než u diskových her? Ne docela. Například Putt Putt Joins the Parade (nemusíte mít strach, já tu hru taky neznám) je vlastně stejná na CD i disku, ale obě verze stojí stejně. Takže se v podstatě vyplatí raději si koupit CD, jelikož tam je navíc rozšířená grafika a zvuk s mluvením atd.
4. Peníze stojí i převod her z Amigy na PC, kde se hry vyrábějí obtížněji
Jak víme, stojí hry na PC vždy o 5 až 10 liber více než na Amize a ST. Renegade publikuje arcade hry od Bitmap Brothers a Sensible Software na Amize, PC konverze následují několik měsíců poté a stojí zhruba o 5 liber více. Tom Watson, ředitel managmentu, vysvětluje příčinu takhle 'Je to zcela jednoduché, konverze z procesoru Motorola 68000 (Amiga a ST procesor) vyžaduje práci navíc. Když se podíváme na zpoždění mezi Amiga a PC verzí (Sensible Soccer byl uveden na PC o rok později než na Amize). Je přece logické, že se cena zvýší, když navíc programujeme'. Software house to často udávají, když už nemají žádný další ospravedlnitelný důvod pro tento cenový rozdíl.
PC verze MicroProsovského Gunship 2000 stála na konci října 91 39.99 liber a Amiga verze byla nedávno dokončena. Takže vezmeme v úvahu zvláštní rozšíření blah, blah, blah, blah, inflaci od roku 1991 blah, blah, blah, blah. Čekali byste, že verze pro Amigu bude levnější, že? Ha, špatně. Stojí 34.99 liber. Náš čtenář, Paul Guz si všiml desíti librového rozdílu mezi některými Amiga a PC hrami a tak napsal do MicroProse a zeptal se proč? Bronwen Brunnel, člověk zabývající se věcmi zákazníků u MicroProse, odpovídá:'Až po zaplacení ceny okolo 45 liber je náš profit dostačující, abychom mohli započít vývoj na ST a Amize. Na těchto počítačích se vše pak zlevní, protože počáteční práce už byly započaty, např. obal, manuály atd.' Special Forces uvedlo MicroProse na trh ve stejné době jak na PC, tak na Amize, kde se tato hra prodávala o pět liber levněji. Nezdá se, že by se firmy svým přístupem snažily prodávat verze pro PC levněji, že?
Syndicate od Bullfrog byl vyvíjen dohromady na PC a Amize, tak by nám snad mohl osvětlit velký cenový rozdíl: 'U PC není nezbytné platit za vývoj více, jelikož výroba verze pro Amigu zabere skoro stejně, jako pro PC.' Electronic Arts prodávají verzi pro Amigu o 10 liber levněji než pro PC. Ať žije E. A. (Já osobně bych verze pro PC dal 10x dražší, jelikož už se na ty počítače s Intelem nemůžu dívat. Pozn. red.).
5. Importujeme hry z U.S.A. a musíme zaplatit rozlišnosti trhu
US Gold je jeden z největších distributorů her z U.S.A. a je odpovědný za hry od takových Amerických firem, jako LucasArts, SSI, New World Computing a Sir-Tech. Když byl o vánocích minulého roku uveden na trh Comanche:Maximum Overkill od Nova Logicu. US gold musel změnit cenový plán, za což může poděkovat Černé středě 16.září, kdy došlo k debaklu měny. Tehdy řekl Bob Malin, produkční manažér v US Gold:'Strašlivě jsme byli zasaženi Černou středou. Cena Comanche se měla původně pohybovat okolo 40 liber'. Ať to bylo jak chtělo, nakonec se cena zastavila na 45 librách.
Zeptali jsme se v US Goldu, jestli nám mohou vysvětlit věci kolem importování her, ale tato firma nebyla schopna obstarat všeobecné informace týkající se cen her, ani nechtěli prozradit nějaké specifické informace kteréhokoliv titulu. US Gold nám prostě neřekl nic. Jestli vás ale zajímá, proč hry, které produkují, jsou tak drahé, stačí, když se domluvíte s dalšími čtenáři a rozjedete se do Birminghamu, kde sídlí marketingový manažér Andrew Chorzelski. Snad když se ho zeptá 70,000 lidí najednou, tak nějaké informace prozradí.
Cenu importovaných her patrně diktují U.K. vydavatelům jejich americké protějšky. James Morris, Mindscape PR manažér vysvětluje situaci:'Mnoho produktů vyrobených ve Státech nabízíme i v Evropě. Jsme bohužel omezeni tím, že jim musíme platit za produkt tolik, kolik chtějí oni, a pak si teprve můžeme změnit cenové poměry.'
6. PC uživatelé jsou bohatí, a proto mohou platit vysoké ceny
Odpověz si na jednu otázku. Jsi bohatší než uživatelé, řekněme, průměrné Amigy nebo Sega Master Drive? (Já osobně myslím, že PCčkáři určitě bohatší jsou pozn. překl.) Možná ano, možná ne. V každém případě to přece neznamená, že bys měl platit více za hry, ne? Patříš snad do nějaké skupiny prapodivných kreatur, kterým činí zvrácené potěšení zaplatit více. Jeden z možných argumentů se týka pocitu lidí z vysokých cen. Jestliže uvidíš drahou hru, pak se budeš domnívat, že se jedná o nějakou superlativní novinku. Bude- li však hra stát pouhých 20 liber, tvé nadšení bude sníženo předsudky. Tento problém se však dá lehce vyřešit, stačí když se podíváš do PC formátu (či Narsilu), a když uvidíš hodnocení 90 procent, tak snad už nedáš na žádné skryté pocity, čí nechuť k levným hrám. No nic . . . tady už mě to překládání nebaví, tak si přihřejem svou vlastní polívčičku. Já osobně bych přál Angličanům, aby měli platit za hru půl měsíčního platu, pak by mě zajímali jejich obličeje. Asi bychom se dočkali plného PC Formátu či ST Formátu kritiky na ty strašné ceny atd. . . Vidíte, ale když si přečtete Excalibur (odpusťte mé neustálé narážky, avšak má trpělivost není věčná), tak se patrně dozvíte něco o distributorovi her Vision, který vám dodá originální hry za pouhých 800-1350 Kč, což se mi zdá opravdu hodně. Já osobně být na místě Britů, tak bych si asi nestěžoval, jelikož jestliže budeme počítat všechny herní produkty na hodiny zábavy a porovnávat je s ostatními druhy pobavení, vyjde nám:
Cena hry: 1200 Kč
Počet hodin zábavy: 30 (průměr)
1200/30=40 Kč/hod
Tato zábava je jen asi 2x dražší než kino u nás a to dokonce i při našich přemrštěných cenách za hru. Jak jsou na tom v Anglii si nemíním domýšlet, avšak patrně to bude značně výhodnější, jelikož 40 kč je zhruba 1 libra.
Náš software se také věnuje výrobě programů a her, proto náš další dotaz patří vám, tj. kolik byste byli ochotni zaplatit za jednu mírně nadprůměrnou hru. My se přikláníme k částce mezi 150 a 200 korunami. Souhlasíte? Ano? Díky. Také podporujeme výrobce PD Software, jejichž produkty si u nás můžete za určitý poplatek okopírovat (Zase ta reklama HEAD, už mlč). Přestaneme na chvíli kecat a pustíme se do 7. bodu.
7. Pirátství je obrovský problém. Producenti tak ztrácejí obrovské zisky, a také proto se cena her musí zvýšit.
Dobré dělení, že? Slušní lidé podporující softwareové domy kupováním her nebo programů zaplatí více, protože nějací sobci nechtějí platit a raději si koupí hry od piráta. Vydavatelé potom chtějí zaplatit i peníze, o které přišli, což řeší velmi svéráznou cstou, zvýšením cen her.
Gerry Berkley z HMV si uvědomuje tentýž problém, ale přicházi se zcela rozdílným řešením. 'Pirátství je zajisté veliký, ba obrovský problém. Je velmi jednoduché okopírovat CD či Videokazetu, ale protože cena těchto médií se pohybuje v nižších cenových hladinách, tak bývají kopírovány méně často. Jak to pochopit? Například uvidíš u svého kamaráda poslední CD od Janet Jackson. Jistě, můžeš si ho okopírovat, ale jelikož CD kolekce nestojí tolik, tak si ho můžeš koupit velmi levně a nemusíš přitom hned vyloupit banku. Navíc ještě budeš mít pocit reálného vlastnictví (bezpochyby není bez významu pozn. překl.). Nemyslím si o lidech, že by najednou začali kupovat jen originální hry, avšak informace o cenách her se může zapsat do podvědomí, kde se uloží, pak by se pirátství postupně eliminovalo, až by došlo k výraznějšímu potlačení.
No teď zase chvíli já, HEAD. Mně osobně se pirátství také příliš nelíbí, avšak pokud nebudou stát hry rozumné ceny, stejně je koupí pouze zlomek zájemců. Já osobně bych se v našem státě přikláněl zatím k politice. 'Ke každému počítačí, alepoň jeden originál'. Proč si třeba nekoupit hru Hlípa za 200 Kč u JRC, ne? (neplacená reklama!! HEAD, ty špatně skončíš)
8. Protože se to stejně dá prodat
Nemuseli bychom se tímto faktorem vůbec zabývat, ale dostali jsme nakonec několik mlhavých odpovědí od softwareových domů, které vždy ještě přemýšlí, co si mohou v cenách dovolit. Znovu mluví Peter Molyneux, 'Znám několik vydavatelů, kteří posouvají ceny nahoru, ne protože by chtěli vydělat velké množství peněz, ale jelikož počítají, že tolik bude stát marketing.
Například hra The 7th Guest, jako CD-ROM hra stojí 66.99 liber, ale mnohem lépe prodatelná by byla, kdyby stála 49.99 nebo 59.99. Navíc k hraní této hry potřebuješ CD-ROM jednotku, SVGA grafickou kartu, podpora procesoru 486 a 4Mb RAM. Virgin tento produkt vyvíjeli dost dlouho, a jelikož byl už velice očekáván za cenu 50 liber, mohli si klidně dovolit po této dlouhé době i 70 liber a hra se po prvním týdnu prodeje dostala na 19. místo žebříčku, pak bylo pro Virgin zcela jasné, že si tak vysokou cenu mohou dovolit.
9. Softwareový průmysl je nevýkonný
Mezi programátory a tebou jsou navíc ještě různí vydavatelé, distributoři, velkoobchodníci, maloobchodníci a další tisíce mezičlánků, kteří si berou další a další podíly ze zisků, které ty nevidíš. Všiml sis už rozdílu mezi cenami obchodních domů a cenami u firem dodávajících software poštou? Ano, rozdíl je někdy až 18 liber.
Jak to řešit? Ve spojených státech se zkoumá možnost, posílat programy po linkách kabelové televize lidem do domácností. Tím by se vyřešil problém s parazitujícími lidmi, kteří žijí pouze z distribuce. Ano, bude to trvat ještě pár let, ale potom bychom si z této nejrozsáhlejší sítě na světě mohli nahrát nakpříklad demoverzi Syndicate, nebo něco jiného. A kdyby jste měli zájem o plnou verzi, tak byste si napsali do Bullfrogu. No a nakonec by byli všichni spokojení.
10. Hry za to stojí
Ano, to je poslední a jeden z největších argumentů. Distributoři říkají, že hry prostě takovou cenu mají. V průměru stojí počítačové hry více než jiné druhy domácí zábavy. Celá debata se dá asi ukončit slovy Mr Molyneux 'Já bych řekl, že i 20 liber je mnoho - příliš mnoho. Vždyť obrovská většina her nestojí za více než 6 hodin hraní, tak proč tedy platit tolik.'
Tak a na závěr se debaty PC Formátu opět zúčastním já. Proč zaplatit, nebo nezaplatit za hru tolik? Já osobně se domnívám, že hra má takovou cenu, jakou si zaslouží. Nehleděl bych přitom k jakési fiktivní hodnotě 6 hodin zábavy na jednu hru, protože počítačové hry patří mezi zábavy aktivní, ale kazety, videa, knihy se dají považovat za zábavu mírně pasivní. Tak stejně bychom mohli přirovnat cenu CD, které trvá 1 hodinu, k ceně knihy, kterou čtete hodin minimálně 8 a stojí zhruba stejně. Potom bych se přece mohl domnívat, že za CD chtějí obchodníci příliš.
Teď něco k tzv. parazitujícím mezičlánkům, které můžeme najít, jak u prodavačů CD, video kazet, knih a i všech ostatních druhů zboží, takže i kdybychom jsme se jim vyhli, pak by se jednalo pouze o umělé snížení ceny.
Asi už vám k tomu opravdu nemám co říci, snad jen, hry jsou úplně stejné zboží jako knihy, kazety, filmy atd. Za všechno by se mělo platit, ale domnívám se, že nejlepší metodou distribuce je Shareware, bohužel se v našem státě nenajde příliš lidí, kteří zaplatí.
Nemíním na vás apelovat, ale prosím vás, zamyslete se nad tím. Díky za přečtení této debaty, jelikož byla opravdu velice dlouhá a možná i trochu unavná, ale snad vám i vašemu podvědomí něco přinesla.
HEAD