ŕeknu vám pravdu, mám rád mlátičky, zbožňuji různá karate a teď vám napíšu výčet všech her s touto tématikou, které jsem kdy hrál . . . . No, to raději ne, bylo by toho opravdu dost a nevím, kdo z vás je natolik trpělivý.
Jak jistě víte, tak her tohoto stylu již výrobci vyprodukovali opravdu mnoho a jejich kvalita je skutečně různorodá. Proč však o tom všem mluvím? Asi vás nepřekvapím, dnes se chci bavit o hře s velmi neobvyklým názvem 'Final Blow'. Něco takového se opravdu nedalo čekat, že? Bohužel se nejedná o velmi zprofanovanou mlátičku od TEAMu 17, ale jen o obyčejný box. Víte, co je to box? Snad ano, avšak pro úplnost si stručně zopakujeme pravidla. V ringu oploceném provazy proti sobě stojí dva tvrdí mlátiči (něco jako Homer s Bartem v jejich oblíbené hře), jejichž jediným cílem je dobít soupeře tak, až padne na zem, objeví se muž v černém, donese rakev, do ní hodí poraženého . . . . Ne, tak to bylo pouze ve speciální televizní hře, kterou hraje doma pouze rodina Simpsonova. (Nevím, jestli si na ten šot vzpomínáte, ale byla to bomba.) Ve skutečném boxu je konec trochu jiný . . . Rozhodčí se postaví nad ležícího, napočítá do desíti a pak prohlásí nejistě stojícího soupeře za vítěze.
Vraťme se však k naší hře. Po nahrátí se objeví několik úvodních obrázků, kde se dozvíme výrobce (Taito). Potom již jen vybereme svého boxera, typ hry (proti počítači, dva, turnaj atd.) a můžeme začít.
Stojím v ringu, proti mně namakanej portorikánec (musím říci, že ani já nejsem žádný ubožák), mezi námi stojí rozhodčí, který tvoří téměř nepatrnou hráz mezi dvěma agresivními horami masa. Joe, tak se portorikánec jmenuje, vycení na mě zuby (patrně se jednalo o vítězoslavný úsměv), já pohled opětuji, avšak s větší sebedůvěrou. Ještě chvíli trvá zápas nervů, pak už slyším (oči se mi zamlžily vzteky) jen tvrdé a nekompromisní 'FIGHT'. Rozhodčí uskakuje daleko od nás (je vidět, že nás nechce při bitce nijak vyrušovat) a mé momentálně vypracované tělo se postaví do krytu. Pomalu se k sobě přibližujeme, soupeřova pravačka, jeho pravačka vystřelí na mou levou čelist, naštěstí jsem se kryl. Než se Joe stačí vrátit do bloku, udeřím. Tři přesné údery na obličej. Pohlédnu portorikánci do očí, je v nich vidět býčí povaha, podlíté oční bulvy, pot mu stéká po tváři a nozdry se rozšiřují a smršťují v pravidelném rytmu dýchání. Jeho snaha o další útoky je však marná, mé bloky jsou pevné a precizní, evropská vypočítavá povaha slaví úspěch. 'GONG' kolo končí . . . .
Z ringu zase zpět u počítače, kde jsem Seana (můj boxer) řídil a ovládal jeho útoky. Jak by to se mnou dopadlo v dalších kolech vám říkat nebudu, jelikož jsem vypnul počítač a šel psát recenzi.
Celá hra má poměrně jednoduché ovládání (dva, možná tři údery, jeden blok), které si rychle zažijete. Postavy jsou vysoké asi přes půl obrazovky a animace úderů taky není z nejhorších, hůře už vypadají nohy, které se téměř nepohybují. Grafika i atmosféra se celkem podobá té, již můžeme spatřit na profesionálním boxerském mači. Obtížnost hry opravdu není přemrštěná a pro ty, kteří už nějakou mlátičku dohráli, se stane opravdovou lahůdkou. Už ve páté hře jsem se dostal až do čtvrtého kola, High score bylo moje. Z toho důvodu se domnívám, že tato hra pochází původně z automatů. Kde by se jinak mohlo boxovat pro body, ne?
Klady
Dobrá hratelnost, pěkná grafika i zvuk, možnost více borců
Zápory
Častokrát opakovaný způsob pohledu (2D z boku), žádné mezihry, jen 'GONG' a boj.
HEAD